Za svých 18 let života jsem poznala hodně lidí a mám hodně příběhů, šťastných i nešťastných, mých i cizích, které jsem slyšela nebo zažila a o ty bych se tady s Vámi chtěla podělit, nebudu psát žádné vymyšlené příběhy, jen pravou skutečnost, pozměním pouze soukromé údaje (jména, místo...)Snad si aspoň uvědomíte, že stojí za to žít a že ani jeden z Vašich životů není tak hrozný, aby nemohl být ještě horší.
středa 4. září 2013
Rozhodnutí mezi kamarády a přítelem
Asi každý z nás pozná, jaký je vztah mezi Vámi a kamarády, když si najdete přítele nebo přítelkyni. Najednou už na ně nemáte tolik času a časem se začne přátelství ničit a Vám i jim dochází, že jste společně nesdíleli plno věcí a mrzí Vás to.
Přesně tento pocit jsem zažila před třičtvrtě rokem, kdy jsem si našla přítele a on chtěl abych byla stále jen s ním a na kamarády jsem neměla moc čas. Našli se takový, kteří to chápali, ale i takový, kterým to hrozně vadilo a najednou bylo vše jinak. Nevěděla jsem, co mám dělat, chtěla jsem být i s ním, ale i s přáteli, jenže to už jaksi nešlo. Většinu času jsem byla přece jen s ním a bylo mi skvěle, dokud...
Jednoho dne, v pondělí, jsem přišla do školy a kamarádky o něčem vášnivě mluvili, sedla jsem si na místo a pozdravila je. Ony mi začaly vyprávět o víkendové akci na chatě u jednoho kamaráda a já se smála, musela to být skvělá akce. A najednou mi to bylo moc líto, já byla celý víkend u přítele a většinou jsem se nudila, a přitom jsem mohla být s nimi. Věděla jsem, že on by byl naštvaný, kdybych se na náš víkend vykašlala a tak mi to holky raději ani neřekli, ať se s ním nemusím hádat.
Odpoledne na mě čekal, jako každý den, u školy a oznámil, že až se naobědvám, půjdeme k němu a pustíme si nějaký filmek a budeme spolu. Holky, ale měly v plánu jet do nákupáku a tam strávit odpoledne a to mě lákalo víc a tak jsem mu řekla, že dnes nemůžu, že budu odpoledne s holkami. Bylo na něm vidět, že ho to naštvalo, ale asi zadusil vztek a řekl že jo.
Odpoledne v nákupním centru bylo skvělé, ale chyběl mi můj přítel a já najednou byla velmi zmatená, nevěděla jsem, jestli chci být raději s kamarády a nebo s ním. Dalších 14 dní jsem strávila pořád s ním a bylo mi skvěle, holky mi přestali říkat o akcích, sice mě to mrzelo, ale na druhou stranu jsem byla moc ráda s ním a tak jsem si vybrala jeho.
Jenže tímto rozhodnutím jsem ztratila většinu kontaktu s kamarády a tak přicházela postupně i o ně. Zbylo mi jich jen posledních pár a kromě dvou mi všichni říkali, že bych se s ním měla rozejít, že mě mění a že jsem furt jenom s ním a že je na mě úplně závislý. Nechtěla jsem to poslouchat a tak jsem se vyhýbala i kontaktu s nimi.
Jenže za pár týdnů se ukázalo, že měli pravdu, začal mě sledovat a každá minuta co jsem nebyla s ním, i když jsem mohla, mu hrozně vadila.Začal mě hlídat a prosazoval si mou pozornost, po pár dnech hádek už jsem to nevydržela a rozešla se s ním.
Nějakou část přátel už jsem zpět nedostala, ale aspoň některé ano. Do teď hodně lituji toho rozhodnutí, že jsem si vybrala jeho místo přátel. A tak jsem si řekla, že už si nikdy nebudu vybírat. Budu nějaké dny s přáteli a nějaké s přítelem, prostě že budu mít čas na všechny a toho se držím.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat